ČERVEN 1921
Začátek června před 100 lety byl opravdu horký. Takto je popsáno počasí 5. června v Lidových novinách: “Vedra. Nemůžeme si věru stěžovati, že bychom neužili slunce. Užijeme dosyta jeho světla i tepla v těchto dnech, a přejeme si míti toho blaha míň, abychom byli dokonale spokojeni. Chodníky žhnou, vzduch tkví nepohnutě v ulicích, ve stínu je dusno, Svratka i Svitava vysýchají. Po ulicích sunou se pánové bez klobouku, dámy v lehkých letních šatech...” Všimněte si, že pánové odložili klobouky, o saku, či košili zde zmínka není, asi by byli v šoku, kdyby dnes v horkých dnech uviděli v MHD muže s rozepnutou košilí k břichu, či nahoře úplně bez. Někdy není špatné si z minulosti vzít vzor.
Dne 1. června vyvrcholily rasové nepokoje v Tulse, nazývané masakr v Greenwoodu nebo také masakr na černošské Wall Streat. Tato událost bývá označována za nejhorší rasově motivovaný čin v dějinách USA. Během útoku bylo zabito 36 až 300 osob. Přesné počty nebyly potvrzeny, protože důkladné vyšetřování probíhalo až v letech 1996-2001. Ozbrojený dav zapálil celou čtvrť, byla dokonce použita soukromá letadla, ze kterých útočníci stříleli. Zraněno bylo na 800 osob, 10 000 Afroameričanů přišlo o domov.
Dne 6. června se v brněnském varieté konaly řeckořímské zápasy. Jedním z vítězů byl slavný Gustav Frištenský (*10. 5. 1879 - 4. 4. 1957), který pracoval, mimo jiné, v brněnském řeznictví.
Dne 7. června byl v Brně zahájen druhý pracovní sjezd hostinských. Požadovali například zavedení dne klidu (jimž však nesmí býti neděle”), zřízení vyšší odborné školy hotelní v Praze apod. Rozprava prý byla rušná.
Dne 10. června by oslavil 100. narozeniny princ Philip, vévoda z Edinburghu. Zemřel předminulý měsíc 9. dubna.
Výročí 300 let od popravy českých pánů (1621, po porážce v bitvě na Bílé hoře bylo popraveno 27 českých pánů, vůdců stavovského povstání) bylo připomenuto 20. června v brněnském Besedním domě. Promluvil zde například spisovatel Alois Jirásek a profesor Baxa.
Pražská redakce Lidových novin zveřejnila 26. června výsledek průzkumu mezi ženami-poslankyněmi, jak by si představovaly označení a oslovení. Republikánka preferovala logické “paní poslankyně”, komunistka “občanka” a komunistické poslankyně prý nejlépe slyší na “soudružka” bez dalších titulů. Zástupkyně sociální demokracie souhlasila s “poslankyní”, ač “poslankyně nezní ovšem libě, ale odpovídá pravdě”. Národní demokratka chtěla i pro ženu název “poslanec”. Jiné národní demokratce se líbil titul “paní poslanče”.
Dne 26. června prošel průvod 20 000 dětí od Koliště na náměstí Svobody, kde byl přítomen prezident Masaryk. Průvod byl uspořádán při příležitosti 40 let od otevření první české školy v Brně.
Z červnové černé kroniky: “Hořký osud invalidy. Válečný invalida Tomáš K. z Řečkovic dostal se do hádky se svou ženou, jež ho svalila a surově zbila. Při tom vydatně pomáhaly také děti, zejména dvacetiletý synek. Sousedé vykonali ihned soud, ženu ztrestali na místě, syna, který se zuřivě bránil, spoutali, dovedli do obecní šatlavy, kde provedli soud podobný. Oba postižení se stavěli mrtvými, ale přivolaný lékař nezjistil vážného poranění, takže mohli býti dodáni do vazby.”
“Prořízl si hrdlo. Včera (21. června) po 14. hod. prořízl si 47letý dělník Josef Veverka v prádelně domu čís. 49 v ulici Křídlovské v Brně břitvou hrdlo. Záchranná stanice dopravila ho do zemské nemocnice, kde brzy skonal. Veverka, který byl z Brna vykázán, zoufal si proto, že mu jeho milá nechtěla poskytnouti v Brně přístřeší.”
“Pro rodinné mrzutosti. Včera o 10. hodině byl nalezen ve svém bytě v Brně 58letý krejčí Frant. Slezák oběšený. Zoufal si pro rodinné mrzutosti. K životu již nebyl přiveden.”
Zdrojem mi byly dobové Lidové noviny a internet.
Mgr. Dana Malíková