Na kus řeči s Ladislavem Musilem
V únorovém čísle zpravodaje ŘEČ se čtenářům představí člen zastupitelstva naší městské části prof. Ing. Vladislav Musil, CSc., který byl zastupitelstvem současně zvolen do funkce radního a je též předsedou komise kultury.
1. Pane profesore, jste člen ZMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, jste členem RMČ a předsedou Komise Kultury. Byl jste zvolen za Hnutí ANO. Co Vás přimělo ke vstupu do komunální politiky?
Za hnutí ANO jsem se rozhodl kandidovat pro dlouhodobě podceňované a neřešené problémy ve společnosti, jmenovitě ve školství, kde si myslím, že situaci trochu rozumím. K rozhodnutí jsem se dostal oklikou, když jsme vedli s přáteli diskuse a skoro každý věděl, jak by politika měla vypadat.
V devadesátých letech z fakulty odešlo do průmyslu mnoho mladých kolegů a nyní pracně řešíme mezigenerační výměnu, protože učitelé středního věku chybí. Navíc namísto očekávané výuky píší učitelé žádosti o grantové projekty, píší do impaktovaných časopisů, vytváří stohy písemností, a výsledek není ani přesvědčivý, ani většinu kolegů neuspokojuje. Není mi lhostejný způsob výuky, chci, aby práce, kterou dělám, fungovala systémově. Moji učitelé měli systémový pohled na svět – myslím, že jsem si to odnesl, neustále se jako oni snažím věci zařazovat, nechci je vidět izolovaně.
Na základním a středním stupni školství jsme se ocitli v atomizovaném prostředí, izolovaném světě jednotlivých předmětů, chybí nám schopnost vidět věci a procesy v souvislostech. Výsledky vidíme čám dál více na vysokých školách. Příklon k „moderním praktikám“ v širokém slova smyslu mi připadá s hlediska sociologického fascinující, ale z hlediska techniků je to téměř tragédie.
Hnutí ANO mě oslovilo, zda chci pomáhat alespoň tam, kde žiji, podílet se na šanci změnit alespoň něco k lepšímu. I v nejlepším případě vše nejde hned, ale ve spolupráci se mnohé podaří.
S organizační prací mám určité zkušenosti, 15 let jsem byl tajemníkem katedry a 16 let jejím vedoucím, takže co se týče rozpočtu, výběrových řízení a Zákoníku práce a dalších zákonů ledacos vím. Tyto věci jsou obdobné i v samosprávě, takže tyto zkušenosti mohu uplatnit.
Jsem zastupitelem teprve první funkční období, takže se především učím, ale členství v Radě městské části mi dává možnost sledovat dění v naší městské části zblízka a podílet se na jejím rozvoji. Jednání zastupitelstva městské části se bezprostředně týká záležitostí z našeho nejbližšího okolí.
2. Jako u člověka s nejvyšší pedagogickou hodností v oblasti technických věd, bych u Vás očekával poněkud jiné zaměření v samosprávě. Proč tedy právě Komise kultury?
Ke kultuře jsem měl spíše pasivní vztah, jako konzument, s výjimkou fotografie, kterou se zabývám od dětství, ale systematicky jsem ji nestudoval. Digitální doba bohužel způsobila, že fotografiíí je vcelku nadbytek a že již nejsou tak obdivovanou dovedností. Zkušenost s fotografií mi pomáha práce v komisi, kdy se ukázala platnost úsloví, že žádné začátky nejsou jednoduché a kulturní práce vyžaduje dostatek chutí a vytrvalosti. Takže to možná ani taková náhoda není.