04 Na kus řeči s Ludmilou Pavlíčkovou fotoS agendou stavebního úřadu má zkušenosti mnoho našich občanů. V čele tohoto důležitého úřadu stojí už dlouhá léta žena, vystudovaná architektka Ludmila Pavlíčková. Známe se už dlouho, mnoho dnů jsme spolu proseděli ve volební komisi v mokrohorské školce při rozličných volbách a po posledním stěhování úředníků spolu dokonce sdílíme stejnou kancelář.

Lído, dovede Tě po těch letech na stavebním úřadě ještě něco překvapit?
Při práci s lidmi není o překvapení nouze – a český stavebník je tvor vynalézavý.

Když někomu vysvětluji, že stavební úřad je tzv. výkon státní správy v přenesené působnosti obcí a volení představitelé městské části vám nevelí, těžko se to chápe. Máš při své praxi naučené nějaké stručné vysvětlení, proč to tak je?
Stanoví to tak zákon. Pro lepší pochopení rozdílu uvádím, jaké jiné pravomoci v této oblasti náleží voleným zástupům: Zastupitelstvo obce v samostatné působnosti rozhoduje o pořízení územního a regulačního plánu, schvaluje zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu a vydává územní plán a regulační plán. Výsledná platná územně plánovací dokumentace (Územní plán města Brna a regulační plány) je pro rozhodování stavebního úřadu závazná. Takže ono „velení“ zde je prostřednictvím výše uvedených dokumentů.

Co všechno je agendou našeho stavebního úřadu a jaká je jeho územní působnost?
Na území naší městské části, tj. v katastrálním území Řečkovice a katastrálním území Mokrá Hora působíme jednak jako obecný stavební úřad a jednak plníme roli speciálního stavebního úřadu u staveb místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (speciální stavební úřad na úseku dopravy a silniční správní úřad) a u vodních děl (vodoprávní úřad). Výkon speciálního stavebního úřadu na úseku dopravy a silničního správního úřadu provádíme i pro území MČ Brno – Ořešín (katastrální území Ořešín).
Zde je nutné uvést, že působnost speciálních stavebních úřadů je daná Statutem města Brna, takže na území naší městské části působí jako speciální stavební úřad na úseku dopravy a jako silniční správní úřad také Odbor dopravy Magistrátu města Brna, jako vodoprávní úřad pak Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství.

Problémem našeho státu jsou zdlouhavá a složitá uzemní a stavební řízení, o nekonečném příběhu přípravy územního plánu nemluvě. Jak se podle Tebe vyvíjí legislativa od starého stavebního zákona? Vedou změny v souladu s Murphyho zákonem k horšímu, nebo se situace zlepšuje?
Nový stavební zákon, platný od roku 2007, obsahoval na úseku územního rozhodování a stavebního řádu některá zjednodušení, která se ale v praxi „neosvědčila“. Použití zjednodušujících postupů vyžaduje aktivní součinnost stavebníka a také vstřícný přístup vlastníků sousedních staveb a pozemků. Novela platná od roku 2013 dává proto v této části možnost návratu k původním postupům. Nabízí tak celou škálu procesních postupů, ale rčení „v jednoduchosti je krása“ zde opravdu neplatí. Co přinese chystaná novela, teprve zjistíme...

Občas se někdo pozastavuje nad nějakou novostavbou, která se mu nelíbí, a diví se, jak to mohl někdo povolit. Jaký je vůbec vliv stavebního úřadu na podobu nové stavby?
Hodnocení staveb bývá mnohdy protichůdné. Co je pro jednoho nepřijatelné, druhý vítá. Požadavky stavebníků jsou různé, tak jak jsme jako lidé různí a jedineční. Předkládané stavební záměry jsou zpracované oprávněnou (autorizovanou) osobou, projektantem, který by měl potřeby žadatele zasadit do rámce platné legislativy.
U předložených stavebních záměrů pak stavební úřad posuzuje soulad s platnou územně plánovací dokumentací (územní plán, regulační plány) s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s dalšími právními předpisy a také s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. Zjednodušeně lze říct, že záměr, který není v rozporu s platnou legislativou, stavební úřad povolí.

Máš vystudovanou architekturu, nezávidíš občas svým spolužákům, kteří za Tebou chodí se svými projekty? Měnila bys?
Měla jsem možnost nasát atmosféru projekční kanceláře hned po ukončení studia. Osobně se mě dotklo zkrácení délky studia oborů architektury a pozemních staveb. Pracovní trh byl zahlcen dvojnásobným počtem absolventů, takže jsem s oborem urbanismus a územní plánování ráda přijala místo mimo Brno v projekci okresního stavebního podniku. Spojení návrhu s realizací v reáliích budování vyspělého socialismu bylo zajímavou zkušeností. Současně jsem si ověřila, že projektování chce v mém případě „celého člověka“ - a mou prioritou byla a stále je především rodina. Proto jsem po mateřské dovolené zvolila státní správu v místě bydliště.

Od té doby, co spolu sdílíme kancelář, mám pocit, jako bych chodil spíš do květinářství. Jeden koníček tedy tuším, ale jaké jsou Tvoje další zájmy, když zrovna neúřaduješ?
Zahrada je nyní opravdu moje velká vášeň. Květiny ve váze jsou jen slabou náhražkou za čas strávený v kanceláři. Zahrada se stále mění, každý den, dokonce i během dne je jiná, zpívají ptáci ... a voní, od jara do podzimu. V zimě je čas na kulturu, vánoční koncert, divadelní představení a během školního roku se také příležitostně věnuji „výtvarničení“ a úplně každý den se těším na své blízké.

Děkuji za rozhovor, Lído, a přeji Tobě i Tvým kolegům na stavebním úřadě mnoho sil a jen samé spokojené klienty

S Ludmilou Pavlíčkovou si povídal Oliver Pospíšil