Dne 1. července probíhaly v celé republice, a samozřejmě i v Brně oslavy výročí bitvy u Zborova. Bitva vypukla 1. července 1917, ukončena byla následující den. Jednalo se o první významné vystoupení československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců. Oslavy v Brně zahájil večer průvod asi 100 legionářů a sedmi rot z pluků brněnské posádky, který se vydal z Husovy ulice, přes Veveří k sokolskému stadionu. Zde zaznělo několik projevů, zazpívaly pěvecké sbory a zahráním hymny po 22. hodině byla slavnost zakončena.

Další různé připomínky 5. výročí bitvy probíhaly po celý následující týden.

Na prázdniny do “Jugošky”? Už před 100 lety se naši předci rádi vydávali na letní pobyty k moři. Od 1. července byly zavedeny přímé rychlíky do bývalé Jugoslávie. Nastupovalo se v Praze, Brně, Břeclavi a Bratislavě a vystupovalo v Zagrebu. Celá cesta trvala asi 19 hodin. Lidé většinou nejezdili jen na týden, ale na týdny tři i více. Legendární Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, který učil společenskému chování, se věnoval i cestování: “Cestuješ-li tedy nikoliv jen pro pouhou zábavu, ale také pro poučení, musíš se na každou cestu připravit četbou a studiem knih pojednávajících o cizích krajích, tak aby osvojování nových dojmů bylo snazší.“
A pokračoval: „Alespoň základní znalost tamější řeči nelze penězi vyvážiti. Dobrý hospodář si taktéž stanoví přesný rozpočet cesty, ve kterém vždy pamatuje třetinou celého obnosu na nepředvídatelné výdaje.“

Dne 2. července se v Brně na řece Svratce konaly mezinárodní plavecké závody Českého veslařského klubu.

Dne 3. července proběhl v Brně první český sjezd Společnosti pro výzkum dítěte. Sjezd zahájil MUDr. MVDr. Edward Babák, profesor Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, spoluzakladatel lékařské a veterinární fakulty v Brně.

Ve dnech 4.- 9. července se konala 1. moravská spartakiáda. Byla to velká akce členů KSČ, vyhlásili si pro sebe pracovní povinnost a denně připravovalo bývalé vojenské cvičiště za Lužánkami až 100 soudruhů. Hlavním dnem byla neděle 9. července, kdy proběhla manifestace na náměstí Svobody a průvod pak procházel Brnem. Lidové noviny informují, že průvod Brňané nesledovali, žádných diváků v ulicích nebylo. Rozum měla i Praha, která odmítla tuto komunistickou akci finančně podpořit. A rovněž počasí toho dne přálo demokracii, přišla totiž větrná bouře a zahalila cvičiště do mračen prachu z okolních polí.

Pokrok přišel do Brna! Lidové noviny 11. července oznamují, že v městských lázních Hlinky i Zábrdovice se mohou ženy koupat v oddělení mužském a chlapci (tedy ne muži!) v oddělení ženském.

Lidové noviny uveřejnily 20. července zprávu o komunistickém hospodaření v nemocenské pokladně v Boskovicích. “Pokladna stala se eldorádem komunistů, kteří z tohoto státního ústavu učinili si nyní zaopatřovací ústav pro své věrné. Když řádění komunistů nebralo konce, vzdal se starosta města továrník Svátek funkce předsedy pokladny.” Komunisté si pak obsazovali místa dle stranické knížky, za úředníka byl třeba přijat domovník a tovární sluha, který byl dříve ze dvou továren na hodinu propuštěn. Ve městě to prý způsobilo rozruch a čeká se na kroky vedoucí k nápravě.

Ve dnech od 24. do 31. července byly v Brně vystaveny opravené voličské seznamy Velkého Brna. Každý zájemce mohl do nich nahlédnout a zkontrolovat si své údaje.

Ve dnech 6. až 20. srpna se konaly brněnské výstavní trhy průmyslu a obchodu. Právě před 100 lety to bylo poprvé. Vystavovalo přes 400 firem a podívat se přišlo na 200 000 návštěvníků. Vystavovalo se v několika budovách brněnských škol a na stadionu na Kounicově ulici. O rok později, v srpnu 1923, padlo rozhodnutí o výstavbě brněnského výstaviště.

V neděli 27. srpna se na brněnské Riviéře konala slavnost k ukončení letní sezóny. Pro návštěvníky byly připraveny různé atrakce a soutěže: kuželky, tenis, běh a další. Večer nebe ozářil ohňostroj. Účast však byla kvůli špatnému počasí nevelká.

Zdrojem mi byly dobové Lidové noviny a internet.

Mgr. Dana Malíková