Na základě opakujících se dotazů ohledně návrhu nového územního plánu (ÚP) a jeho dopadů na Řečkovice se pokusím stručně vysvětlit základní pojmy a ukázat je na řečkovických reáliích. Říká vám např. něco kód „B/r2“? Pokud ne, tak se níže dozvíte, jaké má v návrhu nového ÚP označení plocha, na které je třeba právě váš dům či byt.
Stěžejní jsou pro nás tři základní pojmy či kódy – a to sice využití plochy území, struktura výstavby a výšková úroveň. První písmeno ukazuje, co na daném území může být za využití. V rámci Řečkovic se nejčastěji setkáváme s plochami „B“ (výhradně pro bydlení, většina Řečkovic), „C“ (smíšené bydlení a služby, nyní např. Vysočina, ale také velká část rozvojových ploch v kasárnách), „V“ (občanská vybavenost – úřady, školy či hřbitov aj.), „Z“ (veřejná zeleň – Horácké náměstí, v návrhu např. plocha nad areálem bývalého pivovaru), „I“ (zahrádky – Zápaď, Zamilec), „S“ (sportoviště – SK Řečkovice či orelský areál) „E“ a „P“ (sklady a výroba – Lachema, Maříkova aj.).
Druhým stěžejním pojmem jsou struktury výstavby, které jsou označeny „k“ (kompaktní – bloky budov městské struktury, v Řečkovicích pouze zatím navržené v kasárnách, v rámci Brna např. okolí ulice Štefánikovy), „v“ (volná – sídlištního typu, např. Kárníkova, Družstevní aj.), „r“ (nízkopodlažní rezidenční, např. okolí Vránovy) a „a“ (areálová – sportoviště, sklady, výroba).
Posledním pojmem je výšková úroveň zástavby, výpočet podlaží je odvozen od standardizovaného podlaží panelového domu (2,8 metru). Úrovně tedy jsou „1“ (3-7 m., max. 2 podlaží – v Řečkovicích minimálně), „2“ (3-10 m – max. 3 podlaží – např. ulice Banskobystrická) „3“ (6-16 m, max. 5 podlaží s možností vyšší lokální dominanty do 25 m, např. Boskovická), „4“ (9-22 m, max. 7 podlaží s možností vyšší lokální dominanty do 25 m, např. Kremličkova), „5“ (12-28 m, max. 10 podlaží s možností vyšší lokální dominanty do 40 m, např. Horácké náměstí). Je zde ještě za jistých podmínek možnost sedmimetrové střešní nástavby, tzn. dvou podlaží navíc. Ploch i struktur zástavby je samozřejmě vícero, nicméně výše jmenované v Řečkovicích převažují. V návrhu nalezneme i mnoho dalších upřesňujících pravidel či kódů, které se sem již bohužel nevejdou.
Většina Řečkovic je v tzv. stabilizované ploše. To znamená, že tyto nové specifikace pouze potvrdily stávající stav. Ovšem nezanedbatelnou část naší městské části tvoří i plochy změn a rozvojové lokality, kde právě návrh ÚP bude určovat strukturu zástavby (v návrhu zaznačeno károvaně). Jak jsme již psali v minulých číslech Řeči, např. v největší řečkovické rozvojové lokalitě, kasárnách, na popud naší samosprávy a zástupců veřejnosti bude změněna lokalita Díly z B/k3 na B/r2, což znamená nejen snížení výškové úrovně, ale zejména snížení počtu budoucích nových obyvatel a menší zatížení pro životní prostředí v Řečkovicích.
Nicméně diskuze stále probíhají na Západi, kde samospráva požaduje zachování návrhu B/r2 nad Lacinovou, zástupci veřejnosti zde však chtějí ponechat „I“, tedy plochu zahrádek. Podobná situace je i na ploše Řečkovického HRáje, který je zahrnut ve stabilizované V/v2 a v jehož severním okraji při ulici Škrétově je navržena rozvojová plocha B/v3. Tady zástupci veřejnosti navrhují na obou místech plochu „Z“, tedy veřejnou zeleň. Nicméně samospráva naší městské části na místě HRáje v prvním projednání pouze žádala právě plochu „V“ (veřejná vybavenost) a při ulici Škrétova nevznesla žádnou námitku. Zde je třeba si uvědomit, že daný návrh bude mít zásadní dopad na celé Řečkovice, zejména na ulici Žilkovu, Terezy Novákové, Banskobystrickou a jejich okolí. Proto je nutné k veškerým změnám přistupovat velmi citlivě a vést neustálou diskuzi se všemi zainteresovanými subjekty, tedy samosprávou, státní správou, zpracovateli, angažovanou veřejností, a zejména s občany, pro které se všechny tyto změny primárně dělají. A o tuto diskuzi jde mně i ostatním zástupcům veřejnosti.
Na závěr ještě podotýkám, že návrh územního plánu se neřídí vlastnictvím pozemků, nýbrž má řešit, co má být pro danou lokalitu, potažmo pro celé město nejlepší a která plocha kde dává největší smysl. Tzn. je možné na místě vlastněném developerem navrhnout městskou zeleň či plochu sportu, a naopak na městských pozemcích plochu určenou k bydlení. Samotný návrh si potom můžete sami projít na webu města Brna, konkrétně na https://gis.brno.cz/ma/upmb-upraveny-navrh/. Budu rád, když se mně ozvete s případnými dotazy na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Ondřej Štaud, zastupitel městské části a zástupce veřejnosti
Ukázka návrhu nového ÚP – okolí konečné tramvaje
