08 Vzpomínka fotoV letošním roce by se dožil sta let Dr. Miloslav Filka (1921 až 1999), publicista, výtvarný teoretik, osvětový pracovník a obdivovatel přírodních krás Českomoravské vysočiny.

Část jeho života je pevně spojena s Řečkovicemi. Studoval práva, za protektorátu učitelství, jeho první školské působiště bylo na nové škole v Řečkovicích. Později působil jako středoškolský profesor na Střední zahradnické škole v Brně-Bohunicích.
Napsal četné odborné práce o školství, vlastivědné články a reportáže ze světa. Je znám čtenářům novin ze stovek příspěvků, fejetonů a článků s regionální tematikou, uveřeňovaných pravidelně v Brněnském večerníku a v dalších brněnských a celostátních denících. Jeho články měly velmi příznivou čtenářskou odezvu. V jeho příspěvcích se čtenáři často ocitli na Vysočině v jednotlivých ročních obdobích, seznamovali se s životem a zvyky obyvatel této krajiny. Je také autorem vlastivědné a turistické publikace Jihlavské vrchy (1966).
Vedle literární publikační činnosti soustavně věnoval pozornost i výtvarnému umění, zejména regionálnímu výtvarnému umění v Brně a na Vysočině. Je autorem několik větších odborných studií a článků o působení významných českých malířů v této oblasti.
Podílel se na výstavách děl současných českých a moravských (brněnských) výtvarníků. Zahajoval a uváděl mnohé tyto výstavy. O nich také psal četná odborná hodnocení, publikovaná v novinách a časopisech. Mnozí se ještě vzpomenou, že se podílel na vernisážích četných malířů u nás na radnici v Řečkovicích.

Dlouholetý zastupitel a předseda komise kultury Ivan Koláčný vzpomíná:
Často se mi vybavují dávno uplynulá 90. léta, kdy jsme my, tehdejší zastupitelé, budovali naši novou radnici v řečkovickém zámečku. Každý s vlastní mírou nadšení jsme vymýšleli, čím sídlo vylepšit a co atraktivního vymyslet pro zdejší občany.
Tehdy padla myšlenka využití největší místnosti v budově, do té doby užívané jako školní tělocvičny, pro pořádání kulturních a společenských akcí. Samozřejmě že první bylo uspořádat výstavu některého z místních malířů. Tím byl světově proslulý insitní malíř Jan Hruška, pak se začali hlásit umělci sami, a nám tak začala úspěšná éra řečkovické Galerie Na radnici. To, v co jsme příliš nevěřili, se stalo skutkem. A s malíři, grafiky, sochaři a tvůrci drobné plastiky přišli i jejich uměnovědní protektoři, kteří autory a jejich vystavovaná díla přiblížili odborným slovem. Jednou z nejvýraznějších kunsthistorických osobností byl pan Dr. Miloslav Filka, ten, jehož nedožité sté narozeniny si připomínáme.
Jak úcta k umění velela, Dr. Filka vždy přicházel na vernisáž s předstihem, aby si vystavená díla v klidu a v realizovaném aranžmá prohlédl. Nepamatuji si, že by nepřišel ve společenském obleku, jeho způsob přednesu byl zcela osobitý a jasně naznačoval, že se vedle věcného odborníka jedná o člověka zvyklého vystupovat před veřejností a se schopností uchopit „jádro pudla“. Zkrátka zkušený pedagog se vším všudy. Pana Dr. Filku vždy provázela výrazná vůně tabáku, jemuž asi jako jediné „neřesti“ podléhal.
Díky Dr. Filkovi jsme se seznámili s řadou znamenitých malířů původem z východní části Vysočiny, kteří poté u nás s úspěchem a opakovaně vystavovali. Jmenoval bych např. J. Číhala s jeho uměleckou partnerkou z Poličky, J. Dobiáše z Jimramova, Rudolfa Němce z Nového Jimramova, ale i Brňana Vlastimila Strašila. Bylo jich samozřejmě víc, všechny však nade vším spojovala osobnost pana Dr. Filky, jejich milého a nenapodobitelného ochránce.
Ivan Koláčný, Vladislav Musil