ÚNOR 1921

Dne 1. února byla založena brněnská Veřejná knihovna obecní. Přípravy začaly po vydání knihovnického zákona roku 1919. Byl vypracován seznam všech brněnských knihoven a vypsán konkurz na knihovníka. Stal se jím Antonín Vančura (*12. 12. 1882 Čáslav - +22. 5. 1939 Brno), že vám to jméno mnoho neříká? Tak zkusme jeho pseudonym - Jiří Mahen. Básník, novinář, dramatik, režisér, divadelní kritik a knihovník. A tak máme v Brně Mahenovu ulici, Mahenovo divadlo a již 100 let knihovnu, roku 1959 pojmenovanou po jejím prvním knihovníkovi. Knihovna začínala v prostorách německé školy na Veveří ulici 26, kde získala 2 místnosti - půjčovnu a sklad. Čtenář si mohl vypůjčit maximálně 3 knihy a za každou musel složit 10 Kč zálohy.

Dne 1. a 2. února zahájila Taneční škola Antonína Radkovského nové kurzy pro začátečníky i pokročilé. Tanečníci se rytmu tance oddávali ve starobrněnském pivovaře.
Dne 6. února začala americká kina promítat jeden z nejúspěšnějších filmů Charlieho Chaplina Kid. Do Evropy se film dostal v říjnu téhož roku a v Čekoslovensku proběhla premiéra následujícího roku, v listopadu 1922.
Dne 15. února se uskutečnilo první Československé sčítání lidu a bytů. Nově vzniklá republika potřebovala znát podrobná demografická data. Před vznikem republiky probíhalo sčítání každých 10 let - a to vycházelo na rok 1920, ale nebylo dostatečně připraveno, proto se o rok posunulo. Zjišťovala se například národnost, rodinný stav, povolání, náboženské vyznání, znalost čtení a psaní. Před 100 lety měla naše republika 13 613 000 obyvatel, z toho 6 850 000 Čechů (51 %), 3 123 000 Němců (23,4 %), 1 910 000 Slováků (14,5 %), 745 000 Maďarů, 461 000 Rusínů, Rusů a Ukrajinců, 180 000 Židů, 75 000 Poláků.
Periodikum Pražský illustrovaný zpravodaj vypsal soutěž o 5000 Kč, kdo uhodne počet obyvatel naší republiky ke dni sčítání.

V dobových novinách bývala uveřejňována také úmrtí. Tak se dne 19. února mohli čtenáři dozvědět, že ” Včera zemřel p. Vilém Filkuka, řídící učitel v Řečkovicích. Pohřeb koná se v neděli 20. února o půl 4. hodině odpoledne ze školy v Řečkovicích.” Dnes se po panu řídícím jmenuje řečkovická ulice.

Dne 21. února se narodil režisér a výtvarník animovaných filmů Zdeněk Miler (+30. 11. 2011). V začátcích pracoval v barrandovském studiu pod vedením Jiřího Trnky. Asi znáte logo studia - 3 kudrnaté kluky v pruhovaných tričkách - jeho autorem je právě Zdeněk Miler. A určitě znáte jeho nejslavnější dílo, animovaný seriál o Krtkovi.

A na závěr něco z únorové černé kroniky Lidových novin. Popisy tehdejších tragických událostí jeví se dnes minimálně zvláštně. “Sebevražda choromyslné. Včera po 12. hodině polední prořízla si v sebevražedném úmyslu 17letá Růžena Č. z Prahy břitvou žíly na krku a vykrvácela. Podle výpovědi se zjistilo, že Č. je choromyslná a že nedávno věnovala všechny své hračky ústavu Jedličkovu pro zmrzačené děti, z čehož jest zřejmo, že se na sebevraždu připravovala.” “Oběsil se. Obchodní cestující Ladislav Frič z Brna se zatarasil ve svém bytě a na záchodě se oběsil. Podařilo se vniknouti do bytu nešťastníkova. Všechny pokusy přivésti zoufalce k životu byly marny.” A některé události se opakují napříč historií. “Potrestaná nezbednost. Včera večer zavěsil se 8letý Jaroslav Boháček z Brna v Silniční ulici na tramway. Dlouho však nejel, neboť spadl a utrpěl otřes mozku. Záchranná stanice dopravila ho do dětské nemocnice.” “Zatčený farář. V Uštěku byl zatčen farář Josef Müller, který se dopustil nemravností na školních děvčatech. Kostel byl za přítomnosti litoměřického biskupa dra Grosse znova vysvěcen.”

A abychom nekončili tak ponuře, tak ještě jedno únorové nařízení, staré 110 let, ale pro veselejší konec ho zařazuji. Takže 6. února 1911 vydala městská rada města Brna vyhlášku, která zakazovala v dámských kloboucích nosit jehlice, které vyčnívaly přes klobouk. Za porušení hrozilo až 200 korun pokuty či vězení po jednom dnu za každých 10 korun.

Zdrojem mi byly různé internetové encyklopedie, wikipedie, dobové Lidové noviny apod.

Mgr. Dana Malíková