V říjnu proběhne na radnici městské části akce pořádaná u příležitosti Mezinárodního dne seniorů. Na programu bude mimo jiné i pěvecké vystoupení Aleše Slaniny, herce Městského divadla Brno, který již šestkrát zvítězil v divácké anketě Křídla o nejoblíbenějšího herce. Požádali jsme Aleše o krátký rozhovor.
Aleši, v kolika letech jste poprvé stanul na jevišti?
Poprvé jsem vystupoval na jevišti v sedmi letech. Bylo to s folklorním souborem Púčik, kterého jsem byl několik let členem. Pak následovalo amatérské divadlo na Veveří ulici - Studio V- a na profesionálním jevišti jsem poprvé stanul, když mi bylo patnáct let. Bylo to tehdy v muzikálové baladě Kolčava u nás v Městském divadle. Moc rád na celé představení vzpomínám, a řekl bych, že nejen proto, že bylo mojí absolutní premiérou. Nádherná hudba Petra Ulrycha je opravdu unikátní...
Čím jste chtěl být jako malý kluk? Vzhledem k tomu, že jste po základní škole šel studovat na matematické gymnázium, herectví ve Vašich plánech asi nebylo, nebo ano?
Rozhodně nebylo. Jako malý kluk jsem chtěl být původně popelářem a potom hlavně kuchařem, což si aspoň v menším plním účastí na různých kurzech vaření. Je to pro mě perfektní relax, ale taky možná proto, že vařím jen proto, že chci, a ne proto, že musím... No a ta matematika? To se prostě nějak stalo, chvilku zůstalo a v tichosti zmizelo :-).
Máte spočítáno v kolika divadelních kusech jste už v Městském divadle hrál?
Přesně nevím, kolik premiér jsem měl u nás v divadle, ale celkově jich byla bezmála stovka. Relativně vysoké číslo. Ani nevím, jak jsem to vlastně stihnul :-).
Která role pro Vás byla největší výzvou a na kterou rád vzpomínáte?
Nerad bych některé roli křivdil, protože těch krásných bylo opravdu hodně. Namátkou bych vybral třeba Mozarta ve stejnojmenném muzikálu. Bylo to dokonce moje absolventské představení na JAMU, ač se hrálo u nás v divadle. Moc rád vzpomínám na muzikály Pokrevní bratři, Hello, Dolly, Papežka nebo na pražského Romea a Julii. Nebo třeba Jánošíka v divadle Radost. Rimbaud v inscenaci Úplné zatmění mi taky hodně utkvěl...
V Městském divadle Brno jste v angažmá od roku 2010, ale vystupovat jste zde začal už mnohem dříve. Neuvažujete o tom, že byste změnil působiště a zkusil štěstí třeba v Praze?
V žádném případě. Jsem tu šťastný, spokojený, vytížený... Do Prahy jsem šel "na zkušenou" do dvou inscenací - a s pokorou jsem se vracel zpátky do Brna.
Ke svému hlavnímu povolání, tedy hraní, jste před časem přidal i vyučování na brněnské konzervatoři. Které předměty vyučujete a jaký jste učitel?
Učím hlavní obor na hudebně-dramatickém oddělení, což je herectví, a taky jevištní mluvu. Někdy je to hodně náročné, protože konzervatoř je střední škola, tudíž studenti během studia dospívají a herectví je hodně o emocích, takže se občas z pedagoga musí stát i kamarád a tak trošku náhradní rodič, a přitom je potřeba si stále si držet nějaký odstup... Ale když vidím pokroky, byť drobné, jsem nejšťastnější v celém Brně :-).
Před chvílí jste o sobě prozradil, že Vaším koníčkem je vaření. Máte nějakou oblíbenou kuchyni nebo jídlo?
Nejsem téměř vůbec vybíravý a chutná mi skoro všechno. Jediné, co jsem zatím nebyl schopen zkonzumovat, byla plíčka na smetaně. Miluju českou i zahraniční kuchyni. Indickou, vietnamskou, francouzskou... Moc rád mám hovězí na červeném víně, řízek, Bun Bo Nam Bo, sushi, pečenou husu... No prostě všechno :-).
Když o prázdninách probíhaly oslavy 75 let Městského divadla Brno, jednou z atrakcí v rámci celodenního programu byla i Vaše kuchařská show. Které jídlo jste divákům předváděl?
Společně s diváky jsme připravili téměř sto porcí takové mojí variace na guláš. Byl to klasický hovězí guláš na černém pivu se spoustou čerstvé papriky, rajčat-a zvláštností bylo třeba čerstvé oregano místo majoránky.
Myslím, že to bylo klasické, ale zároveň i originální jídlo.
Narodil jste se v Klatovech, ale už od dětství žijete v Brně. Jak Brno vnímáte? A žije se Vám v něm dobře?
Já na Brno nedám dopustit. Ale uznávám, že některé vtipy na Brno a jeho obyvatele mi přijdou vlastně trefné :-). Je tady krásně, všude je to blízko, ale zároveň tady není nuda a pořád se někde něco děje. Ať už divadelní, hudební, kulinářské, vzdělávací akce...
Již několik let pořádáte vánoční koncerty. Loni například v Červeném kostele. Připravujete jej i letos?
Připravuji, momentálně řeším přesné datum koncertu, které přímo ovlivní i výběr mých hostů. Moc si přeji, aby i letos mohl koncert v Červeném kostele proběhnout ve zdraví. Držme si vzájemně v této zvláštní době palce a mějme se rádi.
Děkujeme za příjemné povídání a přejeme mnoho krásných rolí.
Rozhovor připravily Dana Filipi a Kateřina Svobodová