„Halóóó, tady jsem!“
Žák čtvrté třídy napne uši a poslouchá tichý hlásek, který se ozývá zvenčí. „Halóó, mladý muži, tady!“
Podívá se z okna, ale pořád nic nevidí. „Kde jsi? Nevidím tě. Ukaž se!“ volá na něj Kája.
„Tady, jsem sněhulák,“ ozvalo se ze sněhu. „Ještě mě nikdo nepostavil.“
„Tak já tě postavím!“ vykřikne Kája a běží postavit sněhuláka.
„Děkuji ti za pomoc,“ povídá již postavený sněhulák. „Budeme si povídat o škole? Viděl jsem, že se u vás dějí velmi zajímavé věci.“
„Ale proč ne,“ odvětí Kája.
„Toto pololetí bylo plné zajímavých aktivit. Myslím, že si je děti užily dosyta. Celoškolní projekt byl zaměřen na výročí 30 let od sametové revoluce. Na tuto akci navazoval program v Technickém muzeu v Brně nazvaný Za ostnatým drátem. Oba programy byly vytvořeny tak, aby se jich mohli zúčastnit jak prvňáci, tak i velké děti. A samozřejmě nejen to. Dočkali jsme se konečně Vánoc a s nimi spojené vánoční besídky pro rodiče, pečení perníčků ve školní kuchyňce, dopoledne stráveného v kině na filmu Sněžný kluk. Například druháci jeli na celodenní výlet do Strážnice, kde byl pro ně nachystán předvánoční program Radujme se, veselme se...“
„Páni, to je zajímavé! Také bych chtěl chodit do školy. Můžu?“ ptal se s nadějí sněhulák. „Do té naší nemůžeš, nejsi člověk. Bylo by to sice úžasné, ale škola je jen pro děti. Navíc nám ve třídě topí, roztál bys. Ale budu ti vyprávět dál.“
„Kromě celoškolního projektu tu máme také projekty třídní. Každá třída si jednou za čas vytvoří vlastní projekt na libovolné téma. Co je zajímá, to se snaží ve svém projektu zjistit a vypátrat. Také jsem tu viděl nějaké třídy, které ve škole spí i přes noc a druhý den se zase pěkně učí. A to pořád není vše! Děti navštěvují divadelní představení, muzea, knihovny, případně přicházejí autoři dětských knížek do školy a prvňáčkům předčítají své krásné pohádky.“
„Ach, to je nádhera, skoro mi ukápla slzička,“ rozesmutnil se sněhulák.
„Nebuď smutný, sněhuláku. Děti si chodí hrát a učit se i ven, bude možnost se s nimi setkat i osobně. Existují i programy jako Stolařina, ta je príma nebo Hliněné proměny. Je to podobné jako stavění sněhuláka. Akorát tam se děti učí, jak opracovávat dřevo a zpracovávat hlínu do nějaké podoby. Nesmíme zapomínat ani na prevenci, proto se třídy zúčastňují různých preventivních programů. Čtvrťáci si zahráli na agenty a hledali dobré rady pro chování fiktivních postav. Učili se o tom, jak se mají správně zachovat v určitých situacích. V tom jim pomohla organizace Spondea. Druháky čeká program Jak se chováme v nebezpečných situacích. A co třeba Harry Potter ve vaší třídě? Ač to tak nezní, je to také preventivní program pro děti. Žáci se při něm zamýšlí nad vztahy ve třídě, přátelstvím, oblíbeností, vlivem sociálního prostředí a podobně.“
„To rozhodně stojí za zhlédnutí. Postavím se na zahradu a budu se dívat žákům do tříd, třeba se taky něco přiučím,“ jásal rozjařený sněhulák.
Kája sněhuláka objal, svoji šálu mu pověsil na krk a popřál mu hodně štěstí.
Monika Elgnerová