V sále Národního domu na pražském Smíchově panovalo mezi přítomnými účastníky schůze vzrušené nadšení, ale zároveň napětí. Mnohaleté snahy o modernizaci římskokatolické církve nepřinesly žádné úspěchy, a tak se členové uskupení nazvaného Klub reformních kněží rozhodli k nevídanému, ba přímo radikálnímu kroku – k založení nové církve. V pokročilém odpoledni, po bouřlivé diskuzi, nadešel okamžik hlasování. Pro se před zraky přítomných novinářů vyslovilo 215 členů, proti 66. Bylo rozhodnuto. Už žádná snaha o reformy, světlo světa spatřila nová Církev československá husitská (dále CČSH). Psal se 8. leden 1920.
CČSH tedy letos slaví sté výročí svého zrození. Jaké ale byly první roky tohoto reformního křesťanského společenství v Řečkovicích a v sousedních městských částech? „Mám-li vydati dle slov Písma svědectví pravé, jsem nucen přiznati, že počátky hnutí církve v místě nebyly tak slibné, jak bylo lze si přáti,“ píše se bez zastírání v dochovaných pramenech. Teprve až v březnu roku 1922 se konala v prostorách pivovaru propagační přednáška, snažící se seznámit řečkovickou veřejnost s významem a posláním nové církve, ale účast zdaleka nenaplnila očekávání. Přesto „našlo se skutečně několik prostinkých lidí, kteří hnutí toto s nadšením propagovali.“ Činili tak z upřímného přesvědčení a na úkor vlastního volného času, protože pocházeli z chudých poměrů a nedostávalo se jim finančních prostředků. Není bez zajímavosti, že nejvíce přívrženců CČSH v počátcích našla na dnešní Hapalově ulici (tehdy Komenského třída). Jejich usilovná práce sklidila první ovoce již 30. června 1922. Právě toho dne dobrovolníci v Řečkovicích zorganizovali na Palackého náměstí pod širým nebem první bohoslužbu v českém jazyce „za překvapující účasti občanstva, při velebných zvucích hudby a za zpěvu Husovy mešní písně“. Liturgii se svátostí křtu sloužil a následnou přednášku o církvi referoval farář Josef Leixner z Olomouce. Slavnostní setkání zakončil zpěv státní hymny a pohnutí srdcí bylo veliké: „to už nám slzy kanou po lících, nestíráme je, nestydíme se za slzy poznání.“ CČSH zapustila v Řečkovicích pevné kořeny, protože výsledkem první bohoslužby v národním jazyce bylo velké množství nových přihlášek – římskokatolické mše se totiž tehdy běžně sloužily v latině, které naprostá většina věřících nerozuměla.
Členové CČSH z Řečkovic zvolili v září roku 1922 první místní výbor církve a ihned zahájili pro děti svých příslušníků pravidelnou výuku náboženství. Bohoslužby sloužili v obecné škole na Hapalově ulici, kam dopravovali zapůjčené harmonium až z Banskobystrické ulice (tehdy Poděbradova třída). Pravidelné bohoslužby se ale v Řečkovicích začaly sloužit až s ustavením nové náboženské obce v Králově Poli v roce 1925, jejíž součástí se stal i řečkovický církevní výbor. Organizační ukotvení mladého společenství konečně umožnilo zaměřit svou pozornost k misii v sousedních městských částech, Medlánkami a Jehnicemi počínaje. Pomyslným vrcholem prvotního úsilí se stal prosinec roku 1926, když slavnostní bohoslužbu v nově otevřené řečkovické sokolovně sloužil biskup Gustaf Adolf Procházka. „Nabádá nás, abychom nejen modlitbou a slovy, ale především svým životem a skutky snažili se dospěti k Ježíši Kristu.“ V Řečkovicích pak členové CČSH založili kulturně-osvětový spolek Svatoboj, obohacující místní veřejný život koncerty a divadelními představeními. „Byla mezi našimi příslušníky krásná pospolitost, opravdového bratrství a sesterství. Úcta a vážnost vzájemné.“
Řečkovické společenství se dočkalo zřízení vlastní samostatné náboženské obce po pilné a trpělivé práci v roce 1940. Jednalo se o realizaci prvního ze dvou velkých snů místních členů CČSH. Ten druhý, stavba vlastního kostela, se naplnil až v roce 1957. CČSH od té doby působí ve Sboru Páně na Vážného ulici dodnes. Každou neděli slouží pravidelné bohoslužby a pro děti organizuje výuku náboženství. Dvakrát do týdne se v prostorách sboru schází volnočasový klub Jonáš. A s odkazem na dávnou tradici spolku Svatoboj obohacuje zdejší náboženská obec ve spolupráci se spolkem Verbum et Musica veřejný život v Řečkovicích koncerty, výstavami i odbornými přednáškami.
Mgr. et Mgr. Jakub Marša