MUDr. Pavel Kopřiva svými aktivitami v kultuře a hudebním talentem nesporně patří mezi Řečkovičáky, o kterých bychom měli vědět. Díky lásce ke stejné muzice se s Pavlem známe už léta a na tento rozhovor jsem se opravdu těšil.
Nepřestává mě překvapovat, jací zajímaví lidé žijí v Řečkovicích. Kde ses tu vlastně vzal, jsi řečkovický rodák?
Já přímo nejsem řečkovický rodák, ale rodina mojí babičky z Řečkovic pochází - tedy i moje máma je rodačkou. Bydleli na Tuzarově náměstí (nyní Vojtěšky Matyášové) v tzv. „kolonii“. Já jsem se narodil a téměř do svých třiceti let bydlel na kraji Králova Pole. V Řečkovicích žiji asi patnáct let.
Znalci české folkové muziky Tě spolehlivě zařadí do brněnské skupiny Folk Team, kde hraješ na housle. Co Tě vedlo k tomu založit před více než čtyřiceti lety zrovna folkovou kapelu, jestli se nebudeš bránit mému zaškatulkování do tohoto žánru?
Jasně, že jsem „folkař“, k folkovému muzicírování mne přivedl můj kámoš z „mokré čtvrti“ Jirka Vondrák, se kterým jsem v roce 1972-73 začal hrát v kapele - už tehdy byl naším spoluhráčem Roman Venclovský, no a spolu jsme po rozpadu seskupení založili novou kapelu - vlastně Folk Team. Ovšem moje prehistorické angažmá „houslování“ bylo po ose LŠU, vážná muzika, cimbálová muzika (pod vedením Jaroslava Juráška, legendárního šéfa Brolnu).
V 80. letech mi přišly vaše písničky dost pesimistické a intelektuálské, slyšeno ušima náctiletého návštěvníka Porty. Teď jste na tom tak, že váš poslední hit Skála se hraje na tancovačkách, dokonce i na pohřbu jsem tuto krásnou milostnou píseň slyšel. Jak si ten posun v kapele vysvětlujete?
Jasně, 80. léta ve folkové hudbě taková byla, my jsme vlastně začínali se zhudebněnou poezií (Kainar, Hrabě, Orten…) a když se k nám začátkem osmdesátek přidal Ivan Huvar a nasytil Folk Team svými texty, vlastně básněmi, bylo „vymalováno“. Ty texty, jak říkáš, přesně odrážely tehdejší dobu, kdy opravdu moc důvodů k optimismu vůkol nás nebylo. My jsme v legraci říkali, že každý návštěvník koncertu Folk Teamu by měl u vchodu obdržet provaz, aby se mohl po koncertu „zhoupnout“. No a po revoluci nám bylo jasné, zvlášť Ivanovi, že se společenské niveau setsakramentsky změnilo. Začal psát texty optimističtější, méně složité, i když si myslím, že kvalitu zachovávající. Jak správně říkáš, naše písně před rokem 89 si málokdo hrál doma, a nyní je pár písniček, které lidi „drhnou“ u táboráků a někdy i v obřadní síni.
Všiml jsem si, že ve Folk Teamu nezpíváš, možná nějaký ten vokál, ale jinak jenom na housličky. Že by nadbytek zpěváků a nedostatek hráčů v smyčcové sekci?
Přesně tak, nadbytek zpěváků. Ale moje doba ještě přijde! (smích). Ale jelikož kromě hraní je mojí funkcí při vystoupení i průvodní slovo, jsem asi rád, anžto ve svém věku bych asi už víc nezvládl…
Jsi vystudovaný lékař, přesto jsi dal přednost nejisté službě Múze. Litoval jsi někdy?
Po promoci na lékařské fakultě jsem dvanáct let působil na fakultě coby odborný asistent. No a v nové době porevoluční jsem se začal věnovat vydavatelství, vydal jsem téměř 150 titulů hudby a 10 knížek. Posléze se moje činnost rozšířila o reklamku a promotérství hudebních festivalů. A jestli jsem někdy litoval? Jasně že ano, zvlášť v okamžicích, kdy mne zastaví nějaký bývalý student a řekne mi, že na mne jako pedagoga docela vzpomíná. Samozřejmě v dobrém (smích).
V sobotu 17. června bude v řečkovickém Starém pivovaru další ročník Coutry Fontány, kterou pořádáš, a naše městská část je partnerem festivalu. Zavzpomínej, jak Tě napadlo dělat velký festival právě v Řečkovicích?
Už před rokem 89 jsem se podílel na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou, pak jsem založil Festival Slunce ve Strážnici (letos 18. ročník), brněnský Beatfest, trampský festival Volání větru. Takže zkušenosti jsem snad měl. No a když mne oslovilo vedení řečkovické radnice, jestli bych nechtěl něco podobného zkusit v amfíku za radnicí, samozřejmě jsem souhlasil. První tři roky pod názvem Folkový festival Řečkovice a letos čtvrtý rok pod názvem Brněnská country fontána. Ta změna názvu souvisí s tím, že významným partnerem festivalu se stalo Country rádio.
Na koho se kromě Folk Teamu na Fontáně těšíš, co by si neměli nechat návštěvníci akce ujít?
Vlastně se těším na všechny, a to samozřejmě na jubilanty - Franta Nedvěd letos oslaví sedmdesátku, Jirka Tichota ze Spirituál Kvintetu slaví letos osmdesát let. Pak na svou srdeční záležitost - tedy na pořád skvělého Jardu Wykrenta, fenomenální Malina Brothers a příjemného „semaforského“ Mirka Palečka.
Pavle, nezbývá mi než Ti poděkovat za rozhovor a popřát na Tvé festivaly pěkné počastí. Uvidíme se na Country Fontáně.
S Pavlem Kopřivou si povídal Oliver Pospíšil