Začátek roku 2025 znamená mimo jiné to, že se současné vedení naší městské části nachází v poločase svého působení. Oslovili jsme osobu nejpovolanější, starostu Marka Viskota, abychom v rozhovoru společně shrnuli to nejzásadnější v životě Řečkovic a Mokré Hory za poslední dva roky.
Pane starosto, jakými proměnami za poslední dva roky Řečkovice a Mokrá Hora prošly? Co nového se podařilo zrealizovat či připravit?
Roky 2023 a 2024 byly investičně velmi úspěšné, protože se nám dařilo získávat nadstandardní finanční prostředky z rozpočtu města. Naše městská část je dokonce na úplné špici ze všech 29 částí Brna. Pro každou brněnskou čtvrť jsou tyto dotace naprosto zásadní, protože z vlastního rozpočtu své střední a větší investice zaplatit nedokáže. Pokud tedy vezmu v potaz, že z více než 90 procent hradilo město kompletní rekonstrukci areálu bývalého pivovaru, rekonstrukci školní kuchyně na Základní škole Horácké náměstí a nový park pod hřbitovem, je to obrovský úspěch, ze kterého mám upřímnou radost. Zároveň neusínáme na vavřínech a v podobném tempu chceme společně pokračovat i v tomto roce a dalších letech.
Co nás tedy čeká v letošním roce?
Hned na jaře dokončíme další park – zámecký park za radnicí. Tím dosáhneme zajímavé mety pěti zrekonstruovaných nebo nově vytvořených parků během posledních pěti let. Kromě parků je třeba zlepšovat stav veřejných prostranství obecně. To je prakticky nekonečný proces. Letos zrekonstruujeme prostor mezi bytovými domy Novoměstská a Boskovická a plácek před domem Horácké náměstí 10/11. Připravuje se revitalizace prostoru před domem Žitná 1 (u prodejny potravin). Běží i příprava jednotlivých projektů úprav v sídlištním celku Novoměstská a Žitná.
Druhou tematickou oblastí, které tradičně věnujeme značnou pozornost, je školství. V květnu začne velice potřebná rekonstrukce obou tělocvičen na Základní škole Novoměstská. Škola získá další moderní sportoviště. Je třeba si uvědomit, že původní tělocvičny jsou z doby výstavby školy, dnes už jsou tedy více než 40 let staré. Opravdu považuji za důležité investovat do našich mateřských a základních škol, a tak je co nejvíce přizpůsobit potřebám jak dětí, tak rodičů a pedagogů. Z tohoto důvodu jsme také provedli dotazníkové šetření mezi rodiči dětí v mateřských školkách a prvních třídách našich základních škol – a získané poznatky plánujeme implementovat od příštího školního roku. Co nás trošku trápí, je pro mne ne moc pochopitelná politika ministerstva ve vztahu k pracovníkům ve školství. Věřím však, že i s tím si nakonec poradíme.
Ve výčtu novinek na rok 2025 nesmím zapomenout ani na obnovu většího množství dětských hřišť. Síť dětských hřišť máme poměrně hustou a náklady na jejich průběžnou údržbu i zásadnější zásahy vlivem časového opotřebovávání nejsou zrovna malé. Považuji to ale za nutnost. Letos se tedy, i na základě názorů rodičů našich nejmenších, budeme věnovat hřištím na Horáckém náměstí, Novém náměstí a v ulicích Kárníkova, Medlánecká a Vlasty Pittnerové.
Co se nedaří nebo se nedaří dost rychle?
Všichni dobře známe tristní stav obchodního střediska Vysočina. Přestože jsou tam ve vlastnictví města pouze některé pozemky a vůbec žádná z budov, městská část je připravena podílet se na přípravách směřujících k výrazné změně současného stavu k lepšímu. Změnilo se vlastnictví „spodní“ budovy nejblíže k poště. Řeší se majetkoprávní vypořádání pozemků v areálu. Věřím, že se v průběhu roku dočkáme významnějšího posunu a budeme alespoň znát vize nových vlastníků.
Průběžně se také daří řešit oblast dopravy a bezpečnosti v dopravě. Tuto pravomoc nemá přímo městská část, což naši práci značně komplikuje, neboť všechny požadavky, včetně drobných oprav, musíme směrovat na Odbor dopravy na Magistrátu města Brna. Někdy se tím celý proces stává pomalejším, než bych si přál, a to přes naše opakované urgence. Letos se konečně dočkáme velice důležitých úprav vedoucích ke zlepšení bezpečnosti na přechodech v Hapalově ulici. Ještě delší dobu trvá neutěšený stav silnice v ulici Tumaňanova, včetně chybějících přechodů pro chodce (obzvláště u školky). Tato silnice je dokonce ve vlastnictví nikoliv města Brna, nýbrž Jihomoravského kraje. Věřím, že po mnoha letech příprav a urgencí a po jednáních s náměstkem hejtmana Jiřím Crhou se letos i řešení tohoto problému posune o notný kus vpřed.
To, že jsme součástí města Brna, je neoddiskutovatelný fakt. Jaká další důležitá témata byste vyzdvihnul v souvislosti s celoměstským děním?
Po 24 letech příprav, diskusí a odkladů byl na konci uplynuvšího roku schválen Územní plán města Brna. Bez jakýchkoliv pochyb se jedná o dokument, který Brno pro svůj rozvoj skutečně potřebovalo. Tento strategický dokument schvaluje Zastupitelstvo města Brna a v prosinci 2024 pro něj hlasovalo 54 z 55 zastupitelů města, jasná shoda mezi koalicí a opozicí. Považuji za důležité, že se nám podařilo zachovat rekreační charakter lokality K Západi, kde byly tendence prosazovat plochy pro bydlení. U hlavní rozvojové lokality celoměstského významu, kterou jsou bývalá kasárna, jsme dokázali snížit výškovou úroveň případných budov v části za ulicí Žilkovou. Zůstává také zachována podmínka vypracování územní studie pro tuto oblast, což momentálně funguje jako faktická stavební uzávěra. O podobě této studie budeme jednat s Kanceláří architekta města Brna. Kde spokojen nejsem, je případná možná výstavba v Jehnicích a Ořešíně, což je věc, kterou jsme opakovaně rozporovali. Obdobně se domnívám, že případná výstavba v areálu bývalé Geofyziky mezi ulicí Ječnou a medláneckým sídlištěm by měla být z hlediska dopravního napojení ještě podrobně prověřena.
Celoměstským projektem je také systém rezidentního parkování v Brně. V květnu jsme uspořádali k otázce jeho případného zavedení anketu, k jejímuž výsledku bych se rád znovu vrátil. Není totiž úplně pravda, že občané „modré zóny“ jako celek odmítli. Ve skutečnosti se názory lidí hodně liší v závislosti na lokalitě, kde žijí. Výrazně negativní postoj tak byl především v oblasti kolem ulice Jandáskova a na Mokré Hoře. Naproti tomu spíše kladný názor převažoval v sídlišti v ulicích od Horáckého náměstí po Žitnou a Novoměstskou. A na závěr to nejpodstatnější. Skutečnost, že si nyní necháme od brněnského magistrátu zpracovat návrh rozložení rezidentního parkování do jednotlivých zón a projektovou dokumentaci celkově, neznamená, že v konečném důsledku budou modré zóny všude. Osobně hodlám – a předpokládám, že tak učiní i kolegové v zastupitelstvu – jednoznačně respektovat názor veřejnosti. Stále platí to, co opakovaně zaznívalo i na veřejné debatě – se zpracovaným návrhem v jednotlivých ulicích bude veřejnost seznámena a bude možné ho připomínkovat.
Co Vám v roce 2024 udělalo radost?
Kromě už zmíněných investic, které znamenají, že se nám v Řečkovicích a Mokré Hoře bude žít o něco kvalitněji, mi dělala radost řada uspořádaných akcí, z nichž na většině z nich jsem měl tu čest být osobně přítomen. Přibylo několik kulturních událostí pořádaných v areálu bývalého pivovaru, například Divadelní Řečkovice mají potenciál stát se tradicí.
Těší mě i, když vidím, jak funguje spolková činnost. Svůj areál zvelebil Orel Řečkovice, významnou rekonstrukcí prošla také část sokolovny. Smělé plány mají v tomto ohledu také řečkovičtí fotbalisté. Především však všechny zmíněné organizace, ale zdaleka nejen ony, skvěle pracují s dětmi a mládeží, a členů jim přibývá. Vnímám to hodně a kvituji, že v letošním roce jsme v rámci rozpočtu vyčlenili na podporu provozu spolků rekordní milion korun – a tuto podporu chceme i nadále zvyšovat.
Pane starosto, děkuji za rozhovor a také přeji úspěšný rok 2025 Vám i naší městské části.
Rozhovor vedla Lenka Vystrčilová,
redakční rada ŘEČI