Při své pravidelné pochůzce podél vodních toků v naší městské části zjistil zdejší vodoprávní úřad množící se nešvar, který může způsobovat, a mnohdy také způsobuje nemalé problémy jiným spoluobčanům níže po toku: totiž že nemálo vlastníků a uživatelů zahrad a jiných pozemků přiléhajících k vodním tokům zanechává na břehu potoka posečenou trávu, rákos, větve a jiný materiál, ať už ho získali údržbou a vysečením samotných břehů potoka, nebo dokonce ze svých vlastních zahrad. Ten pak při bouřkách a průtržích je splachován do potoka a níže po toku se zachytává na přírodních i umělých překážkách, způsobuje vzdutí vody a zaplavení přilehlých pozemků. V minulých letech řešil vodoprávní úřad takový problém na Rakovci, kde se splavený materiál zachytával na plotech a propustcích při vstupu do soukromých (a tedy ohrazených) zahrad, a také na Ponávce, kde je situace obzvlášť akutní.
Jak jste možná zaznamenali, od ulice Úhledná směrem k Jandáskově je koryto Ponávky velmi mělké, a v prostoru biocentra navíc zarostlé rákosem. Tato situace byla v uplynulých letech ve spolupráci se správcem vodního toku (Lesy České republiky, a. s.) a s městskou částí několikrát řešena, mj. bylo prohlubováno koryto v prostoru biocentra a před ním, a byl opakovaně vysekáván nebo i s kořeny vytrháván rákos v korytě. Tato opatření bohužel s ohledem na reliéf terénu nejsou stoprocentně účinná a ohledně rákosu ani dlouhodobá, protože na jaře a v létě koryto rákosem znovu velmi rychle zarůstá a není v možnostech městské části (i s ohledem na množství zákonů a veřejných zájmů, které přitom musí respektovat) rákos neustále znovu vysekávat. Omezený účinek má i činnost správce vodního toku, který nad rámec svých zákonných povinností (neboť koryto Ponávky je vedeno jako tzv. přirozený tok, a správce tak jeho údržbou není povinován) vychází vstříc obyvatelům zaplavovaných pozemků a opakovaně provádí v korytě Ponávky zásahy snižující riziko zaplavení. Rákos sám přitom průtoku vody vadí jen málo - stébla jsou daleko od sebe a voda mezi nimi protéká poměrně snadno.
Zcela jiná situace ovšem nastane, pokud se na rákosu zachytí další předměty - plovoucí tráva, větve, posečený rákos, odpadky, stavební materiál, prkna či konstrukce lávek, které voda při bouřce spláchne ze svých břehů. Ty pak na rákosu nebo jiné překážce vytvoří hráz, která s dalším připlouvajícím materiálem roste a vzedme hladinu. Voda pak zaplaví přilehlé zahrady a může se dostat i do nízko položených prostor domů, přičemž páchá nemalé škody. Zahrady prvních domů na ulici Brigádnická takto byly v minulých letech zaplavovány opakovaně, a ani letos už nezůstaly takové zkušenosti ušetřeny.
Vodoprávní úřad proto apeluje na všechny občany naší městské části, aby na březích vodních toků (ať už kterýchkoliv), nebo dokonce přímo v jejich korytě nenechávali ležet žádný odplavitelný materiál, a to ani trávu, kterou vysekli přímo na břehu potoka, tím méně pak materiál z vlastních zahrad, stavební materiál a podobně, a aby tam nezřizovali ani žádné konstrukce, které by ohrožovaly plynulost odtoku vod. Takové jednání je ostatně i v rozporu se zákonem (např. § 46 vodního zákona) a lze za ně uložit pokutu až do výše 50.000 Kč (500.000 Kč u právnické a podnikající fyzické osoby). Při opakovaném přestupku pak až dvojnásobek. To se týká i různých prken a lávek přes potok, pokud nebyly stavebním úřadem povoleny. Vodoprávní úřad vyzývá občany, aby všechny takové věci, pokud už je tam zanechali, neprodleně (ještě před další bouřkou) odstranili.
Vodoprávní úřad (a nezávisle na něm i správce toku) bude i nadále provádět opakované kontroly vodních toků, a pokud i při nich zjistí jednání výše uvedené, bude vlastníkům přilehlých pozemků nařizovat odstranění takových předmětů (§ 72, § 85 vodního zákona) a přistoupí i k sankcím podle zákona. Kontroly může provádět a pokuty ukládat i Česká inspekce životního prostředí a Vodoprávní úřad Magistrátu města Brna.
A když už jsme u těch potoků, vodoprávní úřad upozorňuje ještě na jedno protiprávní jednání, které opakovaně zjišťuje, a to na nezákonný odběr vody z vodních toků. Každý může bez povolení či souhlasu odebírat povrchové vody (tj. vodu z potoka) pro vlastní potřebu, není-li k tomu potřeba zvláštní technické zařízení. Do konve, kýblu či rukama si tedy sám pro sebe může každý vodu z potoka nabrat bez omezení. Jakmile však k odběru vody použije technické zařízení (a je jedno, zda to bude čerpadlo, vodní kolo, náhon nebo třeba potrubí), pak se jedná o nakládání s vodami, k němuž je třeba povolení vodoprávního úřadu. Takový odběr bez povolení je přestupkem, za který lze fyzické osobě udělit pokutu do 100.000 Kč (právnické a podnikající fyzické osobě musí být uložena pokuta do 500.000 Kč) plus náhrady za odebranou vodu. I tuto věc bude vodoprávní úřad kontrolovat, častěji v době sucha, kdy pro nedostatek vody hrozí úhyn chráněných živočichů (raci, škeble), jak se to stalo v loňském roce.
S přáním slunečných prázdnin bez povodní a sucha
Ing. Jiří Kukla, vodoprávní úřad
Foto vodoprávního úřadu a správce vodního toku (Lesy České republiky, a. s.)